Hodnotím plemena koní část 4.

Opět prokrastinuji od učení se fyziologie. Tak tady máte další hodnocení.

Všechno je opět samozřejmě nadsázka, všichni koně jsou krásní, chytří, úžasní a zaslouží si lásku. Já si jen ráda rýpnu. 

1. Clydesdale - 5/10

Nijak extra mě nezaujal. Ani špatný, ani zajímavý, prostě kůň. Akorát velký.

2. Welsh cob - 10/10

Tohle jsou chonkeři, co se mi fakt líbí, a klidně bych si je všechny vzala a adoptovala, protože jsou opravdu roztomilí. Jako tohle je jedna z forem ideálního koně, za mě. To je třeba nejvíc koňovitý kůň.

3. Americký shetlandský pony - 1/10

Tohle plemeno je reálně výkřikem o pomoc - nebo výkřikem, že nevíš, co s penězma. Wtf. Proč bys tohle prostě dělal. Ježíšikriste.

4. Norik - 7/10

Za prvé je v mých očích zachraňuje má víceméně pozitivní zkušenost s nimi, zadruhé je v mých očích zachraňuje fakt, že mají v Rakousku jejich puntíkatou variantu, tak mi přijdou aspoň trochu zajímaví. Cute.

5. Holštýnský kůň - 2/10

Němci jsou asi fakt posedlí teplokrevníky, ale reálně ještě nevyprodukovali žádné plemeno, které by bylo zajímavější něčím jiným, než že vysoko skáče, takže si celá Evropa díky tomu může poměřovat penis v tom, komu koník přeskočí víc barevných tyček nad sebou. /affectionate samozřejmě /všechny urážky myšleny v Minecraftu

6. Percheron - 10/10

Tohle je třeba tažný kůň, který se mi extrémně líbí. Nevím, cítila bych se s ním bezpečně, velice ho cením, je fakt S-tier herka.

7. Exmoor pony - 7/10

Protože už straší i v Česku, tak se k nim vyjádřím jen tak, že jsou roztomilí - docela.

8. Orlovský klusák - 5/10

Jako je možná docela krásný, ale vypadá, že má třeba 0,5 IQ. Ale zase mu nechci křivdit, třeba má 1 IQ, ale u zrovna závodního koně tohoto typu bych moc inteligence neočekávala. Meh. Hezkých bílých koníčků je sice plno, ale ne každý si zaslouží plný počet bodů.

9. Americký klusák - 3/10

Další takový. Můj názor automaticky znáte. Nevím, můj typ koně to úplně není. Jakože jo, mám zkušenost s křížencem klusáka, a ten byl zlatý, ale jedna vlaštovka jaro nedělá. Zajímavý jako chleba s máslem.

10. Konik - 6/10

Pro ty, co neví, tak tohle má být jakože tarpan vyšlechtěný nazpátek - což asi celkem cením. Jen je to poník, a to prostě cenit nedokážu, na to mám asi moc vysoké ego nebo tak. 

Tahle Barbie má stetoskop

Bleska ještě stále žije a ještě stále se drží na stejné škole.
Tak píšu další report, pro jistotu ještě před zkouškovým. To proto, aby mi pak bylo trapné ty zkoušky nezvládnout a vyletět z nich, protože o mně už pár random lidí z internetu ví, že jsem budoucí dogtor. Prosím, oceňte mou slovní hříčku. 

A až budete mít někdy pocit, že se ve škole učíte o hovnech, vzpomeňte si, že jedna z mých zkouškových otázek je doslova faeces. A upřímně bych si ji strašně moc chtěla vytáhnout, protože hádejte co, na tohle mám další sbírku přiblblých slovních hříček, a když si uvědomím, že už to dneska fakt už nezachráním a to F dostanu, tak to aspoň začnu na zkoušející sypat. Když už mě mají vyrazit, tak aspoň jako hvězdu.

I would rather die standing than live kneeling.

Nicméně mi bylo řečeno, že tento semestr bude lepší než ten minulý. Upřímně mi to přijde srovnatelné s minulým zimákem, ale budu věřit dalším pověrám, a to, že letňák je úplně nejlepší.

Jak nad tím tak přemýšlím, možná že je tento semestr přece jen trošku lepší, nakonec o víkendu nedělám zpravidla nic, nebo aspoň nic moc převratného. Překvapuje mě, že jsem minulý rok byla mnohem víc přemotivovaná a tak, a teď mi přijde, že se tak nějak vyhořele plácám v režimu "naučím se jen na cvika a udělám protokol a jdu spát v osm". Je teda pravda, že jsem do mého dosavadního studia fyziologie vrazila fakt hodiny a hodiny, ráno, odpoledne, večer, ani najíst jsem se pomalu nestihla. Původně jsem totiž chtěla jít na předtermín, jako největší celebrita. 18.12., měla jsem to úplně nalinkované, dokonce jsem si rozplánovala, kdy se budu jakou otázku učit - ale záhy jsem zjistila, že pro klid své duše si to asi všechno budu muset zopakovat ještě třeba třikrát. Takže jsem si raději dala termín na začátku ledna. Kamarádčina spolubydlící mě teda nedávno přesvědčovala, že se na fyziolu naučila za sedm dní (a na patmorfu dokonce za tři dny, s tím, že přes semestr na těch cvikách prakticky nic produktivního nedělala), ale takový madman asi nakonec nebudu - ačkoliv za to má dotyčná můj obdiv, protože mně by z toho asi cvaklo.

Musím se ale pochlubit, že jsem velmi spokojená s kruhem, do kterého jsem se na tento semestr zapsala. Jo, sice mám volný pátek a prakticky i pondělí a platím za to krví středou, kdy jsem ve škole od rána do osmi do večera - ale krom toho, že můžu už ve čtvrtek spát ve svojí milované posteli, tak jsem si v kruhu našla dvě kamarádky. Minulý kruh byl sice v pohodě, ale nemyslím si, že jsem tam poznala někoho, s kým bych si opravdu sedla? A tady jsem vytvořila jakousi svatou trojici, kterým budu z pracovních důvodů tady na blogu říkat třeba Fialka a Peluška. Vlastně jsme v průběhu podzimu utvořily čtveřici, protože si Peluška adoptovala fenku z útulku a upřímně  mi pokaždé zlepší den, když ji vidím. Jo, pro ty, co neví, můžeme si do školy vodit zvířata B) Abych ale dokončila myšlenku, Fialka a Peluška mi takzvaně zvýšily welfare. Každé ráno si můžu s někým upřímně popovídat o tom, jak se mám, mám tu někoho, s kým se můžu učit a obědvat a kdo za mnou přiběhne, aby mě pozdravil a naopak - já můžu za někým doběhnout a pozdravit ho a být ve svém živlu. Obě jsou strašně zajímavé, kreativní, úžasné, šikovné a spousta dalších hezkých věcí. Je to ten typ lidí, vedle kterých můžete sedět v tichosti a stejně to bude vibení, a stejně tak si můžete spolu utahovat z věcí a vyprávět příběhy a ukazovat výrobky. Mám je fakt moc ráda a jsem za ně hrozně vděčná, opravdu jsem si nakonec vybrala nejlepší možný kruh, jaký jsem mohla.

Každopádně, aby tento článek měl i nějaký přínos pro případné čtenáře z mojí školy.

Učte se na zápočet z etologie dřív, než den předem, jakože fakt. Já to totiž neudělala, protože zaprvé jsem si řekla, že budu veterinář behaviorista, dokonce jsem si přečetla nějakou zahraniční publikaci o feromonoterapii zvířat - tak přece mě nezkosí blbý zápočet; zadruhé, pročítala jsem si ty sesbírané otázky a jedna z nich byla například "co je to generalizovaná úzkost". Nad tím ani nemusím dvakrát přemýšlet, protože v tomto bodě jsem asi chodící tahák nebo nevím. 

No, a šli jsme psát test, a hádejte co, sice ještě nevím výsledek, ale tak na 80% ho nemám a dost určitě se u pročítání mých odpovědí cvičící hodně nahlas zasmála. Fakt, že jsem prošla anatomii i histolu a všechny průběžné zápočty z fyziologie, ale pohořela jsem na psychologii zvířátek, mi skutečně srazil hřebínek. Kdybych byla kohout, tak mě uklovou. (Aspoň něco si z té etologie pamatuju, možná).  
Tímto se loučím, a jdu se učit, pro změnu ekologii
Bé

Hodnotím plemena koní část 3.

Tady Bleska s dalším hodnocením plemen koní, protože mi to přijde jako vrchol zábavy a protože tím třeba nějakým záhadným způsobem vzdělám lidi o tom, jaká plemena existují.

1. Lusitano - 8/10

Není to úplně můj typ koně, nejsem taková princezna ani nemám pocit, že by Arwen byla postava, se kterou nějak extra souzním, abych na takovém koni jezdila, ale musím uznat, že barvy a hřívu mají hezké. I just think they're neat.

2. Americký curly - 8/10

Ok, tak dneska třeba nebudu taková negativní a kritická pí*a jako obvykle :D Curlyové mě vždy fascinovali, protože krom toho, že jsou barevní a kudrnatí, tak jsou ještě hypoalergenní (nějaký výzkum naznačuje, prý, že to je kvůli tomu, že jim v chlupech chybí jeden protein, který by tu reakci vyvolal, ale pokud vím, tak se to pak už nějak dál nezkoumalo).

3. Tennessee walking horse - 7/10

Bod jde dolů za ten název plemene, protože ačkoliv nejspíš nemám dyslexii, tak je pro mě bolest to napsat. Ačkoliv ráda tvrdím, že si mimochodníky nejedu, tak pokaždé, když nějakého vidím, tak jsem stejně jakože "uu ten je krásný". Ale samozřejmě to neznamená, že bych podporovala big lick, operace ocasů nebo podobné barbarské praktiky, které se týkají jejich chovu. Možná, že ani nechci podporovat chovy, ale to je příliš radikální myšlenka, kterou nejspíš nemůžu vyslovit. (opět zdravím všechny milovníky koní, kteří tvrdí, jak své zvíře mají rádi, ale pak békají, když je veřejnost proti koním na olympijských soutěžích, protože je to zkrátka nehumánní <3)

4. Normandský kob - 9/10

Ok, ten je zajímavý. A chonky. A roztomilý. Tomu dávám body. Víc mě nezajímá.

5. Falabella - 0/10

Prostě ne. Radši sekačku na trávu. Ne. Ani ty blbé puntíky jí v mých očích nepomohly, ne. To není validní zvíře prostě.

6. Saddlebred - 10/10

Asi budu nucena pozměnit své předchozí tvrzení, že si nejedu mimochodníky, protože s každým dalším to pokaždé vyvrátím. Dost možná si prostě jen nejedu ty soutěže okolo, nevím, přijdou mi prostě dementní a asi ani ne jako soutěže a prostě ugh. Taky jsem byla kdysi na tiktoku (už ho nemám, na to si moc cením své pozornosti, které už tak mám po málu) a byla jsem svědkem debaty, zda jsou některé z těchto soutěží rasistické, protože jezdkyně se tam převlékají za Arabky. Každopádně, tento koník je fakt krásný a kdybych žila v Am*rice, tak jsem první, kdo si ho pořídil.

7. Hafling - 5/10

Nemám z haflingy zkušenost, takže můžu jen dedukovat, že to prostě bude poník s poníkovským chováním a asi bych ho na jízdárně nechtěla, i když by mi výškově pasoval, fakt nevím. Dneska budu hodná, tak mu dám pět bodů.

8. PRE - 8/10

Nemám španělskou klávesnici (a andaluský kůň je prý nesprávný název), tak vám to dávám ve zkratce. Každopádně, je to takový lusitano, akorát že lusitano je z Temu a tento koník je ze Sheinu. Mně barokní plemena obvykle přijdou docela hezká a tento má fakt pěkný krk a tak. Tak vyfásne taky hezké hodnocení.

9. Shirský kůň - 4/10

Obrovský, ale také obrovsky nepraktický. Víte, co to musí být, to zvíře obstarat? Kolik sena sežere, kolik ovsa potřebuje, kolik vody? Jak by řekl můj milý, dvoumetrový kůň, při dnešní ekonomice, mr*á ti?

10. Rocky mountain horse - 10/10

Vy to nechápete, ale tohle je ta desítka mezi koňmi. Já jsem jimi posedlá. (Ano, opět mimochodník.) Hlavně protože jsem, jak jste již mohli poznat, marnivá husa, a ti koně mají hezkou barvu. Ale pozor, oni pro ta zbarvení mají speciální gen, protože se té barvě říká silver (potom je to silver black, silver bay, podle podkladového zbarvení, na ryzácích to bohužel není vidět).

11. Criollo - 11/10

Práce umění, příroda si vyhrála. Nebo teda, možná že člověk si jakože vyhrál, ale to je jedno. Strašně se mi líbí stavbou těla a barvou, přijde mi to jako takový jihoamerický padělek quartera. Teď si je prohlížím na pinterestu. A přemýšlím, že půjdu rovnou napsat mému zmiňovanému milému, jestli si pořídíme criolla. 

(jen tak mimochodem, na tohle se ho ptám pokaždé, když vidím nějaké zvíře a jsem si dost jistá, že až se budeme dívat na dokument o dinosaurech, zeptám se ho, jestli si nechce pořídit třeba stegosaura.)

12. Hannoverský kůň - 4/10

Totální tragédie. Aspoň v něčem jsem konzistentní, a to v tom, že nemám ráda teplokrevníky. Nic mi neprovedli, jen jsou zkrátka nudní, i kdyby měli deset tisíc barviček.

Úlovky z deníku 3 - Medvěd

 Tě péro, bambíno!

Jsme u třetího dílu těch největších, nejsmutnějších, nejvtipnějších a nejsilnějších slintů z mého deníku! V dnešní části se budeme zaobírat několika kapitolami v časovém rozmezí od května do srpna 2022. Hlavním tématem bude můj tehdejší poměr s osobou, o které budu z důvodů anonymity hovořit jako o "Medvědovi". Mezi kapitolami o něm je vložená ještě jedna kapitola o koncertu Aurory Aksnes (protože deník je veden chronologicky), rozhodla jsem se mu však věnovat samostatný článek, medvěd-free zónu pro mou milovanou Auroru. Nyní jdeme bručet!

 ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ 

„Teď si píšeme každý den a... Oh boi.“
- 27. 5. 2022

„Jenže ouha, jakmile mi někdo začne věnovat tolik pozornosti a má o mě upřímný zájem, celá má centrální nervová soustava se mi přesune do kundy. Obzvlášť pokud se jedná o kluka. Nevím, jestli to je ovlivněné biologií a mými reproduktivními orgány, nebo v tom má prsty heteronormativita, ve které jsem byla vychovávána. Každopádně bych byla radši, kdyby ty prsty byly jeho, ve mně.“
- 28. 5. 2022
Tohle ani nepotřebuje glosu, jen doprovodný pláč.

„Přitom bych svůj vztah vůči němu nepopsala jako romantický crush. Nemám motýlky v břiše, ale v kundě.“
- 28. 5. 2022
Feruška poprvé v životě byla nadržená z někoho, ke komu nemá žádné romantické city, a nedokáže to pochopit. xddd

„Je na tom něco strašně intimního, když Ti někdo zahraje a zazpívá, jen a jen pro Tebe. Je to pro mě zcela nové, ale taky zcela atraktivní.“
- 28. 5. 2022

„Těším se, až zjistím, jak velké jsou jeho ruce, až mě chytne pod krkem. A třeba má velké i něco jiného, hehe.“
- 28. 5. 2022
Tyhle horny zápisy mě vždy pobaví, obzvlášť když je čtu po hodně dlouhé době a už pro mě nejsou relevantní.

„Hrozně moc chci s ním píchat, ale obávám se jedné věci. Přece jen seks má pro mě velký význam. Co když se do něj díky tomu zamiluju? Nejsem teď připravená na jakoukoliv jinou romanci, než tu s Větvičkou. Jednak je to pro mě stále dost brzo po rozchodu a musím si v sobě ještě vyřešit hodně věcí,“
- 28. 5. 2022
Tohle zní jako basic věc, ale jsem ráda, že jsem to tehdy napsala. Dnes mi to dává přehled, jak moc jsem tehdy byla v těchto svých potřebách uvědomělá a zda jsem vlastně čekala outcome tohoto všeho.

„Haha, vše o strachu z intimity beru zpátky. Stačila jedna jediná poznámka na škrcení, abych mu o všem řekla. Líbí se mi a já jemu taky. Oba rádi budeme kamarádi s výhodami.“
- 29. 5. 2022
Wow, to bylo rychlé. 

 ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ 

[o tom, že se schylovalo k seksu, ale já odmítla, protože mi bylo úzko, a Medvěd s tím byl v pohodě]
„Moc si vážím toho, že reagoval takhle. To je něco úplně jiného, než Davidovy debilní poznámky, že jsem "necíťa" a co se se mnou děje, že nechci seks. Medvěd mi dokonce po odjezdu psal, že mi děkuje za otevřenost a za to, že jsem si řekla ne. Po tom, co ke konci vztahu dělal Davi, mi tolik respektu připadalo sci-fi.“
- 3. 6. 2022
Na tohle si moc dobře pamatuju. Byť tenhle románek ve finále nedopadl dobře, tohle byl pro mě moc důležitý moment. Po dlouhé době na mě nebyl vyvíjený žádný tlak kvůli seksu. Žádné přemlouvání, žádné ponižující poznámky, prostě okamžité pochopení a respekt. Přesně tohle jsem tehdy potřebovala - zažít si, jak to má správně vypadat, byť to bylo bare fucking minimum. Je to vtipný a zároveň neskutečně smutný, opustit borderline abusive vztah a potom padnout na zadek z borce, kterému sice leží laťka na zemi, ale alespoň ta laťka už není dva metry pod zemským povrchem, jako to bylo doposud.

„Bylo pro mě najednou zvláštní ležet v posteli s jiným mužem a pusinkovat se s ním.“
- 3. 6. 2022
Šest let vztahu je dlouhá doba, a je v pořádku, že to nějakou dobu zabere, než si člověk zvykne na všechny změny. Neboj se, Betynko z minulosti <3

„Taky se v jednu chvíli zasmál stejně jako *lví píčus*, což mě taky vyvedlo z míry. Asi se toho nikdy nezbavím.“
- 3. 6. 2022

„I když je už desátým dnem pride month, já prožívám intenzivní heteroseksuální období.“
- 10. 6. 2022
Oh, moc dobře si pamatuju, jak mě za to Furča mučila.

„Doufám, že nejsem v procesu zamilovávání se. Od našeho setkání totiž nejsem tolik nadržená, jako spíš toužící po intimitě, jakékoliv.“
- 10. 6. 2022
And that was the moment I knew I'm screwed.

„Naše přátelství je pro mě hodně uzdravující. Ale zároveň hodně návykové, až moc.“
- 10. 6. 2022

„Moc dobře vím, že bych si měla držet odstup, ale prostě to nejde. Vím, že se spálím, když se mi už teď tolik zapalují lýtka, ale o něj se spálím ráda. Jak jinak mám poznat, že jsem stále naživu?“
- 10. 6. 2022
To jsem byla já, Betynka z minulosti, která potřebovala vůči někomu chovat obsesi a zároveň strach, že o tu osobu přijde. Protože to bylo jediné, co znala, a proto jí to poskytovalo určitou formu útěchy, živilo ji to, pohánělo kupředu. Už takhle nikdy nechci žít.

„Zase se stanu žvýkačkou a přilepím se.“
- 10. 6. 2022

 ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ 

„Poslední dobou se cítím menší. Jako by se mi najednou zmenšil vesmír.“
- 14. 6. 2022

„Jako kdybych byla plně uvědomělá kytka, která cítí, že roste, a musí teď odhadovat a zjišťovat, kam vlastně roste, kterým směrem, aby se mohla případně připnout k plotu nebo se jinde naopak dorovnat. Jakmile totiž povyrostu o něco víc a budu nakřivo, už to spravit nepůjde, zatímco takhle v začátku jo, ale musí se to včas podchytit.“
- 14. 6. 2022

„Největší problém je, že jsem popínavá rostlina, ale nechci jí být. Příčí se mi to. Jenže ať se snažím jak chci, nedokážu to vlastní vůlí změnit.“
- 14. 6. 2022

„Nechci být na Medvědovi závislá. Vím, že to není parťák na furt a že je jen otázkou času, kdy se naše cesty zase rozejdou. Ale i tak cítím, že se na něj upínám, a strašně mě to frustruje.“
- 14. 6. 2022

„Aklimatizační šok po rozchodu, umocněný medvědím mazlením a enormním pérem.“
- 14. 6. 2022
To, jak často zmiňuju penis tohohle člověka, vlastně docela dost vypovídá o základu naší koexistence. Je to smutný.

 ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

„Můj děložní čípek bude tohle přátelství s benefity nenávidět.“
- 19. 6. 2022

„Měla jsem v plánu mu říct o tom, jak moc jsem se na něj v poslední době upnula, aniž bych chtěla a že mě to sere. Doufala jsem, že se o tom nějak pobavíme, ale on mě utnul pobaveným smíchem, že to jsou moje pocity a tedy i moje problémy.“
- 19. 6. 2022
A to byl jeden z mnoha momentů, kdy jsem pochopila, že prcám červenou vlajku.

„Teď si jsem jistá, že se nezamiluji.“
- 19. 6. 2022

„Čím víc ho poznávám, tím víc jsem vzdálená. Ale na mazlení a píchání si ho ještě nechám.“
- 19. 6. 2022
Tady zním jako ta největší píča pod sluncem. Pravdou je, že ta druhá věta je dost nucená. V té době jsem se nedokázala smířit se svou demisexualitou, s tím, co pro mě vlastně sex a intimita znamená. Byla jsem ve fázi, kdy jsem intimitu vyžadovala, ale zároveň jsem odmítala jakoukoliv romanci. Problém je, že u mě jakožto demisexuálního člověka jdou tyhle dvě věci ruku v ruce, a zkrátka a dobře nedokážu mít intimitu bez romance. Nedokážu mít s někým přátelství s benefity bez citů. Tady jsem byla ve fázi, kdy jsem to o sobě zjišťovala, ale nechtěla jsem si to přiznat.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

„To mě uklidnilo. Věděla jsem totiž, že jsem udělala maksimum pro to, aby se to vyřešilo, a pokud nevyužil téhle dobré příležitosti si promluvit, je to jeho minus.“
- 6. 8. 2022
Tohle je docela důležité. Byl to jeden z momentů, kdy jsem se naučila se nevinit za divné chování jiných. Pokud cítím, že ten člověk má se mnou problém, vyzvu ho k tomu, abychom si o tom promluvili, a on toho nevyužije, v tom případě už to víc neřeším. Protože vytvořením prostoru pro komunikaci jsem udělala vše, co jsem mohla, a zbytek už není na mně.

„Ujistila jsem ho, že rozhodně nejsem naštvaná, možná jen trochu smutná. A že budu ok.
Ale oh boi, večer jsem byla šechno jen ne ok.“
- 6. 8. 2022

„Během celého toho měsíce se mi mnohokrát honilo hlavou, že bych to měla sama utnout. Tak proč jsem teď tak emocionální?“
- 6. 8. 2022

„Sotva spolu fungujeme jako kamarádi, natož abychom byli něco víc. Navíc jsem viděla mnoho jeho red flags. Nechtěla jsem s ním vztah. Tak proč se i přesto cítím takhle a oplakávám to? Oplakávám vůbec ztrátu intimity s ním, nebo ztrátu intimity jako takové?“
- 6. 8. 2022
Ouuu, this hits hard.

„Ať už jsem do něj byla zamilovaná nebo ne, racionálně si uvědomuji, že je tenhle "rozchod" pro mě dobrý, protože už se aspoň nebudu kvůli němu tolik trápit a čekat na něco, co nikdy nepřijde.“
- 6. 8. 2022

„Mám strach, že mám vůli gumového medvídka a že to všechno začne zase nanovo.“
- 6. 8. 2022
"Vůle gumového medvídka" zní jako něco, co by řekla Katastrofé. Nejsem si jistá, zda ji tu cituji, nebo ne, ale pokud ano, shoutout to Katastrofé artist.

„Navíc já nejsem žádná náhrada, žádná náplast po zlomeném srdci. Je mi jasné, že kdybychom byli spolu v posteli, nemyslel by na mě. On totiž na mě nemyslí vůbec.“
- 6. 8. 2022
More like >on totiž nemyslí vůbec<, sestro.

 [citace Větvičky] »Myslíš, že podvědomě hledáš náhradu za Davida? Dokážeš být vůbec sama?«
- 16. 8. 2022
[zvuky zranění v minecraftu]

„Intimita je droga a já jsem na odvykačce.“
- 16. 8. 2022

 ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Pokud jste dočetli až sem a chcete víc spicy tvorby, mohu vás odkázat na články "Medvědí poezie" a "PPP", což jsou mé básničky právě o Medvědovi. V deníku je mám přepsané taky, ale v mém vymyšleném písmu. Proto místo toho přikládám jinou dvoustranu, úryvky z písniček od Aurory. Yeehaw!

Hodnotím plemena koní část 2.

 Tady Bleska. 

Já popravdě ani nevím, kolik bude mít tohle částí, ale chce se mi prokrastinovat, protože mě nebaví se učit fyziologii. Tady máte odkaz na první část. A upozornění, že mám všechny koně stejně ráda a žádným z nich neopovrhuji a je to jenom vtip (ale některé mám holt raději).

1. Irský tinker - 10/10

Abych nezačala tak černě jako minule, tak tohle je naprosto pop*či plemeno, a to nejen proto, že je Feruška chová na Howrse. Jsou strašně krásní, správně chonky, rostou jim vousy, mají zajímavé barvy když se genetika rozhodně být štědrá, a nemusí být ani tak vysocí, což je pro nás lidi co nemají ani metr šedesát docela důležité. Protože já se chci cítit důležitě, že řídím tažného koně, ale v momentu, kdy to zvíře měří v kohoutku víc jak já, tak to pro mě začíná být problém.

2. Německý jezdecký pony - 3/10

A nyní by mohl započít můj rant na holčičky z bohatých rodin co si koupí prvního koně a první sedlo a pak se k vám chovají jak k podkoním, protože vy ty peníze holt nemáte a musíte si to ježdění odpracovat. Ale svoji zahořklost si tu budu raději ventilovat až se odstěhuji ze Zlínského kraje, aby si to náhodou někdo nespojil se sebou. Každopádně - vypadá to jako malý teplokrevník, je to drahé, a v momentu, kdy vážíte víc, jak třicet kilo, je to sekačka na trávu.

3. Appaloosa - 11/10

Je to westernové plemeno, takže opět budu neobjektivně vychvalovat, duh. A je mi jedno, že má vidět bělmo a že má řídké žíně a tohle všechno, před narozením je vždycky jako kinder vajíčko (pokud vím, tak dodnes se dědičnost jejich zbarvení úplně neprozkoumala?) a je trippy. Miluju matku přírodu za to, co dokázala vyčarovat za barvičky. 

4. Knabstrupský kůň - 8/10

Jo, je to teplokrevník a ty úplně nemusím, nicméně - vypadá elegantně a má appaloosí zbarvení. Takže taková pastva pro oči takzvaně. Hlavně se mi jako malé líbil ten příběh o nich, že matka prvních knabstrupských koníků byla doslova vykoupená z jatek. To mě chytlo za srdíčko.

5. Hucul - -10/10

Ano, je to opravdu v záporných číslech, protože k tomuto zplozenci pekla se nehodlám dále vyjadřovat. To je reálně jediný kůň, co se mnou i po sedmi letech jezdectví prorazil plot. Ačkoliv koně fyzicky nejsou schopni být zlomyslní, protože na to mají příliš málo vyvinutý frontální lalok (zdravím průměrné milovníky koní, co seřežou zvíře za zvířecí chování, posílám otrávené pusinky a doufám, že jednou schytáte kopyto do žeber <3) - tak věřím, že jo, tito jsou tohoto chování prostě schopní.

6. Marwari - 9/10

Ah yes, baví mě dělat tuhle encyklopedii plemen koní. Zbožňuju tyto ušaté indické koníky, můj vnitřní hippík z nich má hroznou radost vždy, když je někde vidí vyfocené. Reálně mi je líto, že se nechovají v Česku - nebo o tom aspoň nevím. 

 

7. KWPN - 7/10

Na teplokrevníka je fakt krásný. To je reálně jediný teplokrevník, kterého bych třeba zvážila. Aji mrkev bych mu dala za to, jak je krásný. Nic víc k nim říct nemůžu, protože drezura mě nebaví a parkuru nefandím.

8. Trakénský kůň - 2/10

Bod za to, že je kůň. Druhý je nevím za co. Zase jim nechci křivdit, třeba jsou fajn a spolehliví a tak, ale mně prostě přijdou jenom jako basic bitches, co dobře skáčou.

9. Americký miniaturní kůň - 1/10

Když řekli "malé koníky ľúbí Boh", nepocítila jsem. Jo, jsou možná barevní a roztomilí, ale mají tunu zdravotních problémů a prostě nevím, ovce jsou třeba efektivnější ve spásání trávy. A taky se většinu času tváří jako viktoriánské dítě umírající na černý kašel.

10. Lipicán - 6/10

Jo, tomuto výrazně pomohlo že je správně nabúchaný. Kdybych byla princezna, tak bych ho třeba brala. Nic moc mi neříká, ale jistě si zaslouží lásku.