Nazdar.
Víte jak jsme říkaly, že blog bude tak nějak na všechno?
Prima.
Tentokrát to bude třeba void do kterého se potřebuji vykřičet.
***
Jsem v druhém ročníku na vejšce a chtěla jsem letos vyjet v zimním semestru na Erasmus. Druhák se mi zdál jako nejlepší volba, protože se ještě nestátnicuje a nepíše bakalářka a tak vůbec je na to největší klid.
Haha.
Klid.
Jasně.
Od začátku - a myslím tím doslova od začátku - se kazilo co mohlo. A furt se kazí.
Nejdřív jsem prospala přihlašovací lhůtu. Tedy takhle. Ne úplně. Přihlášku jsem podala ještě před deadlinem naší školy. Ježe jsem si jaksi nevšimla, že každá fakulta má svůj vlastní deadline a ten daný školou je vlastně jen orientační pro jednotlivé fakulty. To mohlo vést k tomu, že bych se neúčastnila vůbec, ale naše fakultní koordinátorka Erasmu je anděl a vedlo to jen k tomu, že jsem se nakonec hlásila Německa místo vysněného Irska, protože už nebyla volná místa.
Potřebovala jsem eurový účet kvůli stipendiu. Ten mám u jedné banky o které se dozvídám, že ji naše škola nebere. I zakládám nový jinde. Tím si jinde zakládám i účet v korunách. Tato informace bude relevantní později.
Pak, jak jste si určitě všichni všimli, přišel Virus™. Nikdo nevěděl jaký to bude mít vliv na studenty Erasmu a to nám taky několikrát z té školy kam mám jet napsali. Plus já celé léto prokrastinovala papírování, protože to z duše nenávidím. Není pro mě nic víc stresujícího, než vyplňování formulářů. Pořád se bojím, že něco vyplním špatně.
Nicméně nakonec jsem se k tomu - v půlce září - dokopala. Všichni mi všechno podepsali a bylo to ok. Dokonce jsem i ještě dostala pokoj na koleji za dobrou cenu. Měli mi poslat mailem smlouvu, tu jsem si měla vytisknout, podepsat, poslat mailem zpátky, protože je to narychlo a pak ještě poslat poštou. Potom ji podepíšou oni a pošlou mi ji poštou zase zpátky. Už se čekalo jen na jeden oficiální dopis od školy v Německu. A ten nešel a nešel. Potřebovala jsem ho poněkud nutně - kolej mi bez něj moc nechtěla zaslat smlouvu a škola nemohla udělit stipendium.
Mezitím se v Česku začínala zhoršovat situace. Zpanikařila jsem. Už už jsem viděla jak mi zavřou hranice. Domluvila jsem se s tetou, že přijedu k ní o něco dřív a na kolej pojedu až od ní, jen ať už jsem v tom Německu.
Blížil se odjezd a dopis furt nikde. Naštěstí jsem zjistila proč. Protože jsem si nepřečetla, že přihláška u naší školy nestačí. Že je třeba přihlásit se ke studiu i v systému té školy v Německu. Nuže dobrá, vyplňuji přihlášku a píšu na kolej, že ten dopis pošlu co nejdřív, ale že za chvíli odjíždím a jestli by mi ji plsky plsky nemohli poslat i tak a že dopis dodám jakmile ho dostanu.
Ticho po pěšině.
Dopis přišel. Obratem mailem posílám koleji. A naší škole.
Od koleje stále ticho. Škola mi sděluje, že připravuje dokumenty k podpisu a pak bude stipendium. Za 24 hodin odjíždím. Do té doby prý nebudou. Sepisuju s tátou plnou moc na to papírování a volám na kolej.
Zjišťuji, že ta ženská, co to má na starost je už pátým dnem nemocná a nikdo jiný to prej dělat nemůže. Zítra se vrací do práce, prý to pošlou hned v 9. Skřípu zubama a modlím se ať to fakt pošlou, neb potřebuju v 11 odjíždět.
Budiž. Poslali. Fofrem dobaluju, narychlo vyplňuju, scanuju a posílám zpátky smlouvu a se zpožděním razím. Veze mě táta.
U Plzně dostávám e-mail. Dokumenty pro stipendium jsou připravené k podpisu. Začínám se hystericky smát.
Jsem v Německu. Posílám smlouvu poštou spolu s dopisem ve kterém stojí adresa v Německu kam mají podepsanou smlouvu poslat - protože v Česku mi bude na nic. Nastává den přesunu na kolej. Otevírám stránky školy. Výuka se posouvá o měsíc. Tato informace je z konce srpna ale nepřišla samostatně mailem a opravdu mě nenapadlo to hlídat. Ruším a přesouvám termín stěhování. K čemu tam měsíc sedět sama, když můžu být s rodinou.
Smlouva s kolejí nepřichází. Ale času je dost.
Blíží se den kdy mi mají strhnout peníze za kolej. S hrůzou si uvědomuju, že jsem jim ve spěchu napsala číslo svého účtu v korunách místo v eurech. Korunový účet zeje prázdnotou. Posílám e-mail se správným číslem. Jsem informována, že platbu mám tedy provést já a oni to budou strhávat od příště. V aplikaci banky se mi nedaří provést platbu. Provádím ji tedy večer z počítače. Smlouva nepřichází. Nepřišla ani do Česka. Telefonní linka je permanentně obsazená.
Čas běží. Zjišťuju, že jsem si zapomněla doma platební kartu k eurovému účtu. Nevím kde je, nechci aby mi naši šmejdili v pokoji, objednávám si novou. Jsem informována, že nejdřív musím přesunout své konto do Německa, když si objednávám kartu do Německa. A že to nepůjde dřív než za týden.
Ozývám se tedy za týden. Najednou to jde hned. Objednávám kartu expresem, protože nevím jak bude chodit pošta na kolej a mám za pár dní jet. O přibližně čtyři dny později - v sobotu - kontroluju tracking. Karta prý došla ale nikdo nebyl doma tak ji hodili do balíčkárny. Adresa konkrétní balíčkárny prý stojí na papírku který vhodili do schránky. Ve schránce žádný papírek není. V okruhu do kilometru a půl od bytu se nachází čtyři balíčkárny. Dříve než v pondělí se nikam nedovolám. Smlouva nepřichází. Za tři dny se mám stěhovat na kolej. Je mi do breku.
Modlím se aby aspoň studium samo proběhlo hladce, když už ne ten půlrok co k němu vedl. Dám vám vědět...
