Jak jsem slibovala, jsou zde další úryvky z mého deníku, tentokrát však věnované speciálně Auroře Aksnes a jejímu koncertu, který se udál 22. 6. 2022. Chronologicky se tedy odehrál mezi kapitolami o Medvědovi, tato dvě témata mi ale přišla natolik rozdílná, že jsem se je rozhodla oddělit.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
„Aurora
Aksnes vešla na pódium. Tahle úžasná víla je reálná! Je to živý,
eksistující člověk a ne jen nějaký můj imaginární kamarád! Byl to
strašně silný okamžik, vidět ji v těch úžasných šatech.“
- začátek července 2022
„Aurora
přešla k mikrofonu a začala zpívat Heathens. Každé slovo prostoupilo
všemi buňkami v mém těle, ale nemohla jsem zpívat s ní, protože jsem v
tu chvíli strašně brečela.“
- začátek července 2022
„Na to se hudba rozproudila a rozpoutala v mém těle termojadernou fúzi.“
- začátek července 2022
„Nikdy předtím jsem se necítila tak moc naživu jako právě tento večer.“
- začátek července 2022
„Většina písniček resonovala celou mou podstatou.“
- začátek července 2022
„Jsem moc ráda, že tam se mnou byla zrovna Větvička, protože před ní jsem se nebála být sama sebou a eksplodovat jako supernova. Miluji Auroru a Větvičku ♥“
- začátek července 2022
„Vybavuji si, jak jsem se procpla k železným zátarasům, v domnění, že tam bude Aurora stát, až přijde, ale přede mnou byla enormní hromada černých pytlů (asi s odpadky, ale možná mezi nimi byla i mrtvola). Smála jsem se, že aspoň jsem mezi svými.“
- začátek července 2022
„Bylo zvláštní cítit tolik lásky vůči někomu, s kým jsem nikdy nemluvila osobně a přesto je mi tolik blízký. Stále nemohu plně zpracovat, že jsem ji viděla naživo!“
- začátek července 2022
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
„Aurořina hudba neměla vliv jen na můj vnitřní svět, otevřela mi oči i v tom vnějším. Album The Gods We Can Touch vyšlo zrovna v době, kdy jsem uvažovala nad budoucností mého vztahu s Davidem. Předtím jsem stále přehlížela všechny problémy a předstírala, že žádné nejsou, ale určité písničky mě probraly do reality, protože skvěle vystihovaly mé pocity vůči Davidovi.“
- červenec 2022
„Díky TGWCT jsem si uvědomila, že se nemohu donekonečna vyhýbat nevyhnutelnému. Už jsem neměla sílu udržovat při životě něco, co dávno umřelo. Musela jsem to pohřbít.“
- červenec 2022
„Nejen že mi tyto písničky pomohly si mnohé uvědomit, také jsem díky nim věci snáze přijala. Bylo totiž těžké si připustit, že ten vztah nefungoval, když o něm mnoo lidí kolem mě pochybovalo. »Vztah na dálku? To vám moc dlouho nevydrží. To je vztah o ničem.« Měla jsem potřebu lidem dokázat, že to tak není.
Aurora mi ale ukázala, že je normální se takhle cítit a že láska přichází i odchází, je to přirozené. Díky ní jsem se v tomhle ohledu necítila tak sama. Naučila jsem se, že konec vztahu není selhání.“
- červenec 2022
Tohle je sice delší úryvek, ale přijde mi hodně důležitý zmínit. Už od dětství jsem totiž měla potřebu lidem vyvrátit jejich pochyby o mně, a nejvíc se to promítlo právě na vztahu s Davidem. V roce 2017 jsem se podruhé po dlouhé době viděla s mou nevlastní sestrou. Po třech dnech, co jsme u ní s Davidem přebývali, mi řekla, ať si na Davida dávám pozor, že to je manipulativní člověk a že se mnou dost mává. Dnes už nevím, jak moc byl její odhad pravdivý nebo ne, ale pamatuji si, že tehdy se mě to velice dotklo. Utnula jsem se svou sestrou kontakt a říkala si, že přesně lidem jako je ona musím dokázat opak. Stejně tak lidem, kteří nebrali náš vztah vážně, protože jsme byli od sebe vzdálení přes 700 km. Když jsem se ke konci rozhodovala, co s námi bude dál, nechtěla jsem si připustit možný rozchod, protože tím bych přece všem dokázala, že měli pravdu a že vztah na dálku nemůže vydržet.
Pravdou je, že ten vztah nezemřel kvůli dálce mezi námi, ale kvůli tomu, že jsme se každý vydali jinou cestou a měli jsme jiné priority, jiná očekávání od života. A to je v pořádku. Dlouho mi trvalo to přijmout, ale Aurořina hudba mi k tomu dopomohla.
„Aurora je svým způsobem nadpozemská a přitom tak lidská! Také je velmi lunarijská. Velmi mě mrzí, že asi nikdy nepozná Lunarii. Myslím si, že Lunaria by se stala jejím domovem.“
- červenec 2022
„Tak moc jsme naladěné na stejnou vlnu, i když jsme spolu nikdy nemluvily. Škoda, že nemůžeme být kamarádky.“
- červenec 2022
„Díky ní se cítím víc pohodlně ve své vlastní kůži.“
- červenec 2022
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Dnešní článek je kratší, ale niternější než obvykle. Tuhle obsesi nějakým umělcem zažívám poprvé v životě, a myslím si že i naposled. Resonuji nejen s Aurořinou tvorbou, ale i s její osobností. A jakožto člověka, který byl celý život "ten divný", mě těší vidět, že nejsem jediná divná. Protože Aurora a my všichni, co ji milujeme, jsme totální mimoňové. A to je přesně to, co potřebuji.
Žádné komentáře:
Okomentovat