Tě péro, bambíno!
A tak je tu (prozatím) poslední díl mých úlovků, jupí! Následující úryvky jsou z 13. 11. 2022, konce mého prvního deníčku, ale popisují události, jež se udály od 6. 9. toho roku. Druhý deníček jsem dokončila teprve před pár dny, a tak se jej chystám číst nejdříve až za rok. Přece jen je ještě relativně aktuální. Pamatujte si, že pro čtení starých deníčků platí pravidlo, jež se dá matematicky vyjádřit přímou úměrností: čím starší je zápis, tím větší bolest, utrpení a cringování způsobí. A my chceme tu největší možnou bolest, protože jsme masochistické bestie [bestyje].
Jak jsem minule slíbila, dnes si zakončíme kapitolu jménem David ♥ Bude kratší, chtěla jsem jí totiž věnovat dostatek prostoru, který si zaslouží.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Úvod: „6. září se David vracel z Irska. Jelikož letěl z Londýna do Prahy, kde měl přesput (jo, tahle chyba tam fakt je), domluvili jsme se, že se při té příležitosti setkáme. Tuto událost jsme naplánovali ještě než do mého života vstoupil Domča a než jsem si uvědomila spoustu věcí... Takže naivní Betynku tehdy napadlo, že bychom mohli přespat u tety.“
- 13. 11. 2022
„Začínalo to být divnější a divnější, jenže už to bylo domluvené, a i když jsem se z toho chtěla vykroutit, David by neměl kde spát.“
- 13. 11. 2022
Bestie, no a co? Zařídila jsi mu nocleh zadarmo u své rodiny, mělas právo to zrušit, klidně i týden dopředu, když jsi viděla, jak se k Tobě David choval. Alespoň Ti to přineslo nějaký closure, ale i tak; nedělej věci proti své vlastní vůli, jen protože David by byl chudáček a musel by si rychle zařizovat nějaký hotel.
„Předchozí večer jsem poprvé řekla Domčovi, že ho miluji. A teď jsem se měla setkat s někým, komu jsem to předtím říkala šest a půl let.“
- 13. 11. 2022
I was really facing my demons, wasn't I?
„Trapné objetí. Bylo poznat, že by mě rád držel mnohem déle než já jeho.“
- 13. 11. 2022
V tu dobu to bylo dost smutné. Z jeho chování a náznaků jsem měla pocit, že stále není completely over it, ale nemohla jsem mu poskytnout žádnou formu útěchy, protože by to pro něj situaci ještě víc zhoršilo a protože mi to bylo nepříjemné si s ním být tolik close.
„Teta nám nabídla medovinu, ale mě znervózňovala představa, že bych v jeho přítomnosti byla opilá. Měla jsem potřebu být neustále ve střehu.“
- 13. 11. 2022
Tohle bylo taky smutný. Mělo mi v ten moment dojít, že nemůžeme zůstat kamarádi. Protože jsem věděla, že jakmile bych tomuhle člověku dala sebemenší příležitost, okamžitě by se pokusil překročit mé hranice. A taková přátelství jsou o hovně a moc dlouho nevydrží.
„Svěřila jsem se Davidovi, že 16. 9. jedu za Domčou, hned po noční směně půjdu z práce rovnou na vlak. Davidovi se to nelíbilo a navrhl, jestli radši nechci jet až druhý den, že takhle budu unavená.“
- 13. 11. 2022
Tohle mě dodnes rozesmívá. Člověk A a člověk B si spolu udělají plány, ale člověku C se to nelíbí a začne jim dávat jiné návrhy.
„Na to mi David dal sáhodlouhou přednášku o tom, jak je ve vztahu na dálku důležitý quality time, jak bychom měli trávit společný čas co nejvíc kvalitně a jak toto nebude kvalitně strávený čas, když pak určitě prospím celý den.“
- 13. 11. 2022
:DDD
„Když David začal s další svou přednáškou o tom, jak svým napem (šlofíkem) budu Domču omezovat a jak on by byl na jeho místě naštvanej, rázně jsem ho přerušila: »Ano, a proto spolu už nechodíme, Davide. Domča je v tomhle normální, on to tak nebere.«
»A já jsem jako nenormální?« otázal se David.
»Ano.«
- 13. 11. 2022
:DDDDDD
„Dala se do mě strašlivá zlost.“
- 13. 11. 2022
Yeah, to je u kontaktu s Davidem běžná věc-
„Byla jsem otrávená, unavená a přestimulovaná z hlučné a rušné Prahy, takže jsem jela domů ještě dříve, než bylo v plánu. Mamka se divila, myslela, že tam s ním počkám na jeho vlak ale já už měla všeho plné zuby.“
- 13. 11. 2022
Mood, queen. Já bych odešla už mnohem dřív, ale holt Betynka z minulosti stihla ten den s Davidem dokonce vícero konfliktů.
„Možná to bylo naposledy, co jsem ho viděla.“
- 13. 11. 2022
To doufám.
„Pořád mluvil o tom, jak mě strašně rád viděl a jak musím někdy dojet já za ním, aby mi ukázal Lessy, jeho kotě.“
- 13. 11. 2022
Myslíš to kotě, které se ztratilo a David se ani po týdnu jeho zmizení neobtěžoval někam vyvěsit plakáty nebo info o ní, jen jednou jedinkrát objel sousedství a tím to haslo? Kotě, kvůli kterému jste se taky pohádali, protože Davidovi zjevně bylo totálně u prdele, že se píďa ztratila, i když Ti ještě předtím říkal, jak je to jeho miláček? God, I'm so mad just thinking about it. Občas na tu kočku myslím a doufám, že je v pořádku. Chlapec moc dobře věděl, jak dlouho a intenzivně jsme hledali Magnuse, a nenašli ho, a i přesto to u své kočky takhle zanedbal.
„Došlo mi, že už ho vlastně ve svém životě nevyžaduji a že se s ním necítím dobře ani na té přátelské úrovni.“
- 13. 11. 2022
Co na to říct? I tried. Kdyby se po rozchodu dál nechoval jako blbec, nemuselo to tak skončit. Na druhou stranu je dobře, že to dopadlo takhle, protože mi to pomohlo tu kapitolu uzavřít a otevřít novou. A teď jsem doopravdy šťastná, víc než kdykoliv předtím.
„Když jsem se dívala na jeho fotky, měla jsem pocit, že vidím naprosto cizího, nesympatického člověka s děsivě prázdným výrazem. V těch očích nebylo naprosto nic. Oproti jeho starším fotkám to byla drastická změna.“
- 13. 11. 2022
Tohle je asi jedna z nejdivnějších a nejděsivějších věcí, které se mi staly. Když jsem zírala na fotky někoho, koho jsem přes šest let považovala za lásku mého života, a toho člověka jsem nepoznávala. We really grew apart. Tehdy to pro mě byl takový nepříjemný reality check.
„Navíc čím déle jsem pak byla ve vztahu s Domčou, tím víc jsem si v kontrastu tohoto nového zdravého partnerství uvědomovala, co všechno bylo na mém předchozím vztahu špatně. [...] Stále více a více jsem pociťovala křivdu za věci, které jsem si v minulosti nechala slepě líbit. Nebo třeba ani z počátku nenechala, ale nakonec jsem k tomu byla dotlačená.“
- 13. 11. 2022
Nejvíc fucked up na tomhle je fakt, že takovéto pocity u mě přetrvávají dodnes. Dodnes se mi děje, že Domča něco udělá, a moje první reakce je: „Oh shit, tohle je pro mě úplně nové a úžasné, tohle by David nikdy neudělal.“ Třeba jenom to, že mě otevřeně podpořil v mé sbírce poníků a byl ze mě nadšený. To jsem kvůli tomu brečela dva dny, protože mě do té doby nikdy nenapadlo, že bych si našla v životě partnera, kterému by tento můj koníček nevadil. Jsou určité věci, ve kterých mě vztah s Davidem totálně domrdal, a jednou z nich je nedůvěra v to, že by mě někdo mohl plně milovat takovou, jaká jsem, se všemi mými aspekty.
„Proto jsem s Dávidem 8. 10. 2022 ukončila kontakt. Ano, na den, kdy bychom bývali měli sedmé výročí.“
- 13. 11. 2022
Absolutní savage.
„V době, kdy jsem si nebyla jistá naším rozchodem, uklidňovalo mě vyprávění Denisy z práce, která se se svým partnerem v průběhu života rozešla dvakrát, a stejně nakonec skončili spolu. Dávalo mi to naději, že přece jen kdybychom si s Davidem časem našli k sobě cestu, že bychom měli šanci na další pokus. “
- 13. 11. 2022
Pamatuji si, jak moc jsem se tehdy v březnu bála udělat takovýto velký krok. Jak jsem se bála, že rozhodnutí, které učiním, bude definitivní, protože zároveň to byl obrovský krok mimo mou komfortní zónu, mimo to, co jsem znala x let a co mi dávalo komfort právě v tom, že to pro mě bylo známé a běžné. Představa, že by se to i přes toto rozhodnutí mohlo časem zase změnit, mě uklidnila, díky ní jsem se přestala soustředit na "co by kdyby", a více uchopila "co je teď". A dnes jsem za to moc vděčná.
„Díky Domčovi jsem si uvědomila, že taková cesta už nikdy eksistovat
nebude a že to je dobře pro mě. Konečně se ve vztahu cítím vážně dobře a
konečně poznávám, jak má vypadat zdravý vztah. Něčeho takového bych s
Davidem nemohla dosáhnout.“
- 13. 11. 2022
Hřeje mě u srdíčka, že tohle je s Domčou stále aktuální ♥
„Neskutečně jsem za poslední rok vyrostla jako člověk, a Domča to v posledních třech měsících hodně urychlil.“
- 13. 11. 2022
V mém druhém deníku se od začátku do konce objevuje slovo růst, a zmínky toho, jak stále rostu a stále se měním. Dřív mě to strašlivě děsilo, dnes je to pro mě naopak uklidňující ♥
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Úvod tohoto článku jsem si předepsala už někdy v prosinci nebo v lednu, ale až nyní jsem přečetla kapitolu a vypsala z ní určité úryvky. Tentokrát ani nejsou nijak vtipné nebo au, spíš mi tento článek pomohl se nad tím zamyslet a udělat rozbor. Protože jak jsem se již předtím zmínila, s problémem jménem David dodnes občas bojuju. Myslela jsem si, že časem ty negativní vzpomínky vyblednou a zůstanou jen ty pozitivní, ale děje se mi přesný opak. A je mi smutno z toho, že když už mi David vyvstane v mysli, je to jen v tom špatném světle.
Well, shit happens, tady máte na závěr Auroru ♥
Žádné komentáře:
Okomentovat